k 30. 9. 2025 jsem se rozhodl ukončit své působení jako prezident naší odborné společnosti. Zveřejnění probíhá dle mého požadavku s měsíčním odstupem, které nám zajistilo klidné předání agendy a administraci zápisu změny ve spolkovém rejstříku. Soud již vyhověl podanému návrhu na změnu prezidenta k 1. říjnu a po nabytí právní moci usnesení bude v průběhu listopadu změna zapsána i v rejstříku.
Co mně vedlo k tomuto rozhodnutí? Vedlo mě k tomu několik důležitých skutečností, které se vám pokusím v následujících řádcích objasnit.
V první řadě jsou to osobní důvody. Jsem majitelem rozrůstající se firmy, která mě potřebuje. Zdravotnictví dnes není jen o ošetření pacienta, ale bohužel se – přes klamavou snahu našich zákonodárců – z ambulancí stávají místa, kde se sbírají podpisy: od souhlasů, přes GDPR, až po potvrzení k řidičským či zbrojním průkazům. Na specialisty se přesunula povinnost vystavovat pracovní neschopnost, lázně a mnohé další dokumenty. Neustále roste i tlak pojišťoven na kontrolu efektivity a nákladovosti péče, která už dávno není jen „prostou násobilkou“. Odborná práce lékaře je považována za samozřejmost, a pokud má moje firma přežít, je nutné být zejména dobrým manažerem – nejen financí, ale i času, kterého máme všichni stejně (málo).
Dalším důvodem je rodina, která pro mě byla vždy vším a ve všem mě podporovala. Nikdy jsem od své partnerky neslyšel, že by mě nepodpořila v účasti na jakémkoliv kongresu či přípravách na tyto akce. Nicméně jak děti rostou, potřebují stále více osobní podpory a mojí fyzické přítomnosti. Strom roste podle toho, jaký mu dáš směr – a u dětí to platí násobně. Proto jsem se rozhodl věnovat se více rodině, než bylo dosud zvykem.
Samostatnou kapitolou je zdraví. Nejsem vážně nemocen, ale s věkem potřebuje tělo stále více péče – jak mentální, tak fyzické. To se snadno řekne, ale hůře realizuje, pokud vás v noci budí myšlenky na odpovědnost, která není jen za vás či vaši firmu, ale i za stovky členů společnosti. Ti potřebují prezidenta přítomného mezi nimi, aby žil jejich problémy. To už dnes nedokážu v takovém rozsahu, v jakém jsem to cítil před pár lety.
Naše společnost potřebuje prezidenta, který má nejen odborné dovednosti z oboru podiatrie, ale také schopnosti manažera, IT specialisty, znalosti marketingu a mezinárodní kontakty. Jen tak lze řídit projekty, které posunou podiatrii na vyšší úroveň. Pan viceprezident (a v době, kdy toto čtete, již prezident) PaedDr. Frána je mladší, zkušenější a jistě bude mít vždy vedle sebe mne jako poradce – tak jako já měl vždy jeho. Nadále budu aktivity společnosti podporovat.
Doba se posunula a je nyní na vás, členech, abyste tuto funkci ohodnotili výrazně lépe, než jsem byl hodnocen já. Pokud má být práce vykonávána dobře, musí být také dobře oceněna. Je pravdou, že jsem byl prezident „lakomec“, ale jak mě učili doma – přikrývej se takovou peřinou, jakou máš. A na začátku našeho období jsme měli investic nemálo a členů méně. Proto jsem vždy upřednostnil finanční potřeby společnosti před svým ohodnocením. Společnost nyní více než kdy jindy potřebuje člověka zběhlého v IT. Je nutné upravit webové stránky, aby sjednotily úložiště diplomů, automatizovaly vydávání dokladů o zaplacení a umožnily organizaci seminářů i akcí menších pořadatelů. Ke zvážení je příprava českých guidelines k četným problémům podiatrie a další aktivity.
Za své působení jsem hrdý na to, že „diabetická noha“ už není na pedikúře cizí pojem a že jsme společně zachránili nejednu nohu. Vzpomínám si na dobu, kdy byli diabetici na pedikúře odmítáni jako rizikoví. Dnes jsou vítanými klienty a mnozí naši členové poskytují tuto preventivní službu s radostí i odborným nadhledem. Zklamala mě příprava nové profese „Pedikér s podologickými dovednostmi“. Podařilo se sice prosadit možnost preventivního ošetření rizikového pacienta s diabetem, ale nedostala se do ní legalizace poskytování pedikúry u klienta s mykózou, což považuji za zásadní nedostatek. Částečně se podařilo ukotvit užívání orthonyxie, bude však náročné správně rozhodnout o dalším postupu. Co se nepovedlo, je nová profese „Podiatr“ coby bakalářský obor. Nicméně četná jednání proběhla a snad jednou přijde vláda nebo EU s požadavkem na tuto profesi. Věřte, že přípravou jsme strávili nemálo času.
Stáří přináší klid a rozvahu – a já se nyní cítím tak starý, že vážím každou investovanou minutu, nejen finančně, ale i z hlediska přínosu. Po zralé úvaze jsem se rozhodl, že staro-nový výbor: prezident Dr. Frána a nový člen řidící rady Dr. Lux, který se velmi pečlivě věnuje vzdělávací sekci – bude fungovat velmi dobře. Své „zapůjčené dítě“ ve formě této odborné společnosti posouvám dál. A tak, jako vám střední škola nemůže nabídnout to, co vysoká, ani já už nemohu společnosti nabídnout víc, než jsem dosud dokázal. Doufám, že to nebylo málo, ale je nutné jít efektivně dál.
Přeji vám všem jasnou a pozitivní mysl, klid a rozvahu – tak, jak jsem je měl při svém rozhodnutí a při psaní těchto řádků.
Prosím, mé rozhodnutí není známka „rozhádanosti" nebo nestability vedení České podiatrické společnosti, řekl bych právě naopak - společnost je velmi stabilní a má vize do budoucnosti, řidící i dozorčí radě jsou velmi aktivní zástupci Vás členů, kteří se snaží a dělají pro naší společnost maximum a já budu nadále přítomen všech jednání na přání všech členů jak řidící tak dozorčí rady.
MUDr. Miroslav Koliba, Ph.D, MBA, MHA, LL.M.